Test elektrokola ROCK MACHINE Blizzard INT E90-297 RZ

On je vlastně příběh tohoto modelu o něco více zamotaný, než by se na první pohled mohlo zdát. Prvotně tato modelová řada začala s mohutnou pětikomorovou spodní trubkou, s pluskovými plášti a v extrému se zdvihy 170/140 mm. Rok poté se Blizzard INT2 „přestěhoval“ na velká kola (29“), přičemž se zdvih lehce zredukoval na hodnoty 160/140 mm – RM Blizzard INT2 (model 2020). Tato generace, označená jako INT2, přitom dostala podstatně užší spodní rámovou trubku a baterie Darfon, což otevřelo novou kapitolu v historii dané modelové řady. Nyní se Blizzard INT opět trochu mění, zdvihy 160/140 mm zůstaly zachovány, avšak místo loňské devětadvacítky je aktuálně před námi již zmiňovaný mullet s menším zadním kolem (27,5“) a s masivní zadní pneumatikou WTB Trail Boss 27,5×2,6“. Další z prvků, který se mezigeneračně změnil, představuje pohon! Je zde totiž nová jednotka Shimano EP8, která je menší, lehčí, a přitom výkonnější než předchůdce Shimano STePS E8000. Ale rovněž třeba nový akumulátor Darfon s kapacitou krásných 630 Wh (doposud jen 504 Wh).

Na test této mašiny jsem se velice těšil a doufal jsem, že jí dám pořádně za uši. Celé to ale dopadlo trochu jinak, protože jsme za uši dostali oba dva, ale v trochu jiném slova smyslu – podmínky v době tohoto testu byly skutečně neortodoxní! První den v sedle tuny bláta všude, kam se jen člověk podíval! Brzy poté silný mráz a hlavně, minimálně na Pražské poměry, nezvyklá sněhová kalamita! Sníh sice po týdnu a něco začal z lesů opět postupně mizet, výhra to ale byla jen poloviční. Náhlá obleva totiž znamenala návrat k původnímu blátivému scénáři, což bylo už poněkud únavné. I tak jsem toho s tímto kolem najezdil poměrně dost, nešetřil jsem jej, ale ani sebe, a jízdních dojmů a postřehů tak vysloveně málo nemám. Jediné, co mi chybí, jsou zkušenosti na normálnějším sušším povrchu, kde by se dala více popustit uzda jezdecké fantazie. I když z těch pár chvilek a pár míst bez sněhu a bláta jsem snad také vyčetl alespoň „něco.“

Chvíli jsem přemýšlel, zda pro dnešek nezačít z jiného konce, ale proč rušit zažité pořádky, které se již tolikrát osvědčily – jinak řečeno, základem je posed a ovládání! Zde bychom přitom mohli narazit tradičně na skutečnost, že u eBiků se mi posed příliš podrobně hodnotit nechce, jelikož mi nepřipadá jako tolik zásadní, alespoň ve srovnání s koly bez motoru, kde si to nejen na kopec musíte odmakat hezky za své… Jenže zrovna Blizzard INT E90-297 je v tomto směru poměrně specifickým strojem, už jen díky mezigeneračnímu přechodu od velkých kol na nový mullet koncept. Vyměníte-li zadní kolo za menší, klesne logicky střed, více se položí úhel hlavy, stejně tak se sníží i úhel sedlový. Alespoň pokud se nesáhne do geometrie samotného rámu. Dle tabulek přitom Blizzard INT2 roku 2020 měl úhel hlavy 66° a sedlový úhel 74°, u modelu 2021 by to mělo být 64° v případě hlavy a stejných 74° na postu sedlovky. Reálné postřehy jsou každopádně takové, že je Blizzard INT E90-297 pocitově celkově více položený vzad, jak v případě hlavy, tak i pozice sedla.

Rozdíly a specifika posedu, u Blizzardu postaveného v podobě mulletu, jsem měl možnost již dříve vyzkoušet na stroji klasickém bez motoru (RM Blizzard 90-297), kde jsem se zprvu trochu pral s jeho specifickým posedem a s hmotností poměrně dost soustředěnou nad zadním kolem. Ve zmíněném případě to částečně kompenzovalo nahrazení pružiny tlumiče za progresivní kousek s vyšší tvrdostí, u elektrického Blizzardu INT jsem nechal pružinu původní (500 lbs u vel. L), ale možná, že bych i zde uvítal kousek s progresivním vinutím! Elektrický Blizzard byl totiž v této originální sestavě vcelku dost „sedlý na zadek“! To mě zprvu docela šokovalo, třeba už jen proto, že jsem před ním jezdil kola s přesně opačným vyzněním posedu, tedy s výrazně napřímenou sedlovou trubkou – Norco Optic C3 a Giant Trance X E+ Pro 2 (76° u obou kol).